RUNOVÁ VĚŠTBA
Situační věštba	Tři Norny
Jednoduchá odpověď na otázku	Úplnější vysvětlení situace a blízká budoucnost

Runy, tajemné symboly vyryté do kamenů, zbraní nebo kouzelných runových hůlek, se objevují všude, kam při svých výbojích dorazili obávaní germánští válečníci.

Původ run

Runové symboly se podle historiků vyvinuly z etruského písma (které bylo zároveň předchůdcem latinky) v podhůří Alp (v jednom textu jsem dokonce narazil na možnost, že runy vznikly v České kotlině :-) a rozšířily zejména na sever, ale také do dnešního Rumunska. Nejstarší nalezené artefakty s runovými znaky jsou datovány do 1. století našeho letopočtu, ale předpokládá se, že runy se používaly už o 200 let dříve. Konec používání tzv. staršího futharku (nejznámější ucelená runová řada) pak můžeme umístit do 7. nebo 8. století n.l.
Později na svých kořistných cestách do celého světa rozšířili svou vlastní verzi run Vikigové. Poslední, značně zjednodušená runová řada se v severských zemích používala až do 18. století při tisku kalendářů.

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století pak runy prožily svůj "comeback" v péči německého mystika Guido von Lista a jeho následovníků. Tyto "badatele" ovšem více než runová magie zajímalo pozvednutí německé národní hrdosti a co o runách nevěděli, prostě si vymysleli. Výsledkem byla (a dodnes bohužel je) směs historické skutečnosti a pustých výmyslů, kterou později použilo ve své ideologii vedení nacistického Německa. Po dlouhé nadvládě křesťanství, jehož představitelé "ďábelské" runy potírali na každém kroku, dostal tento zajímavý magický systém navíc nálepku "nacistická symbolika" a informací o něm je dodnes k sehnání poskrovnu.

V současnosti dochází v rámci uvolnění náboženských omezení a hlavně díky vzedmuté vlně zájmu o mystiku také k renesanci runové magie. Svým dílem k tomu chceme přispět i my a proto Vám nabízíme možnost seznámit se s runovou symbolikou. Informace o runách a severské mytologii budeme na stránkách postupně doplňovat. Pokud máte nějaké nápady, postřehy nebo připomínky, prosím napište mi.

Mytologický původ run

Runy podle severského mýtu vytvořil nejvyšší severský bůh-hrdina Odin. Poté, co se na devět dnů přibodl svým kopím ke stromu světa - jasanu Yggdrasilu - a tak se sám sobě obětoval, spatřil runy - symboly, které mu umožnily vidět linie osudu, ale také do nich zasahovat. Stejnou moc pak dal i lidem, kteří se naučili runy používat.

Věštění a čáry

S runami je tedy více než psaní zápisů spojeno věštění (a další magické operace) - popisuje jej mimo jiné i Tacitus ve svém spisu o Germanii. S prosazováním křesťanství, které nedovoluje provozovat věštectví a čarodějnictví, upadly runy jako primárně magický nástroj v nemilost a posléze téměř v zapomnění.

Metodika věštění z run není posána nijak přesně - jisté je pouze to, že runy, vyryté do kousků dřeva či kamene se házely (metaly) na čisté plátno. Posléze se pravděpodobně poslepu vybíraly tři nebo devět run, jejichž pořadí a význam se vykládal.

V současnosti se můžete setkat s mnoha návody, jak runy vykládat. Hojně se nyní využívá jiná - o něco jednodušší - metoda - náhodné vytažení run z váčku, ve kterém jsou uchovávány. Losuje se jedna runa pro rychlé zodpovězení otázky, tři pro lepší orientaci u složitějších problémů a devět (někdy postupně po trojicích) pro úplný výklad situace.
Poznámka: Oblíbený postup skládání tažených run do "Keltského kříže", který někteří vykladači používají, nemá s runami mnoho společného a podle mého názoru se hodí spíše pro výklad karet.

Úplně jiný způsob vychází z informace, že runy se házely na plátno. Kameny se metnou na plátno a výklad se provádí z těch, na kterých je viditelný runový symbol. Vzájemná pozice run se může nebo nemusí brát v potaz. Pokud ano, vykladač si na místo dopadu kreslí obrazce (tři soustředné kruhy, kruh rozdělený na osm dílů - způsobů je více) a k významu runy doplňuje význam místa, kam jednotlivé runové kameny dopadly. Tento způsob tedy přidává k runovému výkladu i geomantické praktiky.

Některé prameny berou pro výklad v potaz i orientaci runy - "normální" nebo obrácená. Je to zajisté velké ulehčení při výkladu, můžeme-li vzyloučit jednu část významů, ale obávám se, že toto zjednodušení má svůj původ opět ve výkladu karet a na runy (které se často psaly různě, u některých nelze obrácenou pozici určit a při metání padají orientovány do všech směrů) se dá aplikovat jen těžko. Severská mytologie prakticky nezná rozdělení na čisté dobro a zlo (čímž se blíží realitě života více než jiné) a tak i runy často nesou s tím "dobrým" i ono "zlé" jako nedělitelnou součást.

On-line věštba

V naší on-line věštírně si můžete vyzkoušet první dvě zmíněné metody. Chcete-li jednoduchou odpověď na otázku, "vytáhněte" si jednu runu. Ta vypovídá o Vaší současné situaci. U složitějších otázek a situací se na svůj osud - Wyrd - zeptejte tří Noren - severských sudiček - a ony vám dají úplnější odpověď, včetně možné budoucnosti.
První z nich - Urd - vyjeví to, co se stalo - minulost. Druhá - Verdandi - ukáže přítomnost. Podle toho, co zjistíte od nich, je třeba postupovat při výkladu třetí runy, které vládne Skuld - to, co bude. Ta ukazuje buď možnou budoucnost, která nastane, pokud se dané podmínky nezmění, nebo nevyhnutelný osud, který nemůžete změnit. Pozor, Norny často řídí i osud bohů!

Přeji Vám hodně radosti!

Mum alAthin

---

Magický původ a určení run

Každý národ či kulturní okruh měl soustavu znaků, které mu byly dány v mýtickém čase zpravidla nějakým bohem či poslem bohů. Tyto znaky byly chápány jako posvátné a bylo s nimi tak nakládáno. Pracovat se znaky uměl jen malý okruh zasvěcenců, kteří jich využívali především ke spojení s božskými silami a jejich prostřednictvím i k ovlivňování událostí, důležitých pro společenství lidí daného okruhu, národa či kmene.

Znaky byly posvátné v nejniternějším slova smyslu - byly zasvěceny některému z bohů či vyšších inteligencí a díky tomuto spojení získaly i atributy, jež jim daná inteligence či bůh propůjčovaly. Právě vlivem spojení s určitými idejemi mohly znaky magicky působit v rukou těch, kdož měli klíč v podobě posvátného vědění. Bez něho znak nepůsobí.

Runy patřily mezi posvátné znaky od nepaměti, podobně jako jižněji a západněji v Evropě znaky staroegyptské, hebrejsko-aramejské, řecké a z malé míry i latinka. I ony se původně využívaly výhradně pro magické účely, tedy pro spojení s božstvy. Až později, když lidé začali být bohům vzdáleni, se runy staly písmem a byly takto používány zejména severskými kmeny.

Magická je též kontrukce či podoba run, která vychází - tak jako u dalších posvátných písem - z kosmologických učení. Severské národy zastávaly teorii ohně a ledu: Celý vesmír byl vytvořen z dvou protikladných sil - ohně a ledu - a vyvíjí se v cyklech. Na konci každého cyklu přichází nepředstavitelné kataklysma. Svět je při něm střídavě zaplavován ohněm či ledem. Jinými slovy v době mezi těmito vesmírnými katastrofami vzniká smíšením obou substancí prostor pro utvoření hmoty a pro život tak jak jej známe.

Oheň

Led

Toto učení odpovídá nauce o cyklech, tradované již od atlantských dob: Dle ní je svět střídavě zaplavován vodou a ohněm. Změnu vody v led u seveřenů lze zajisté velmi dobře pochopit.

Každá runa je proto - podobně jako celý vesmír - složena z ohně a ledu. Oheň je runa Ken, led je runa Isa - užívá se i název Is. Všechny ostatní runy lze rozložit na tyto dvě.

V dnešní době se run užívá k účelům profánním - k věštění. Magické účely nejsou akceptovány anebo byly neznalými překrouceny do zcela nefunkční podoby. Podobný osud mají i další, původně magické nauky, např. tarot nebo I-Ging.

Přízeň bohů nechť je s Vámi!

Lilith Kotha