Chodí za mnou mnoho lidí, kteří se chtějí dozvědět s kým budou žít, kdy zemřou anebo požadují, abych jim sdělila konkrétní výsledek, jak dopadne ta či ona situace. Jsou velmi překvapeni a zklamáni, když se dozvědí, že toto zjistit není možné.

      Člověk nemá stanovenou budoucnost, má dán jen životní úkol, který si podle některých učení sám vybírá. Ale jak jej splní - to záleží na jeho vůli. Pro mnoho lidí je nepříjemné až nepřijatelné si představit, že naše možnosti nejsou ničím omezeny a v zásadě si můžeme budoucnost vybrat. Takové pomyšlení opravdu příjemné být nemusí, protože je jím řečeno, že pokud se vám nedaří je to vaše chyba, že nic nemusí dopadnout dobře nebo špatně a že nic není nezvratitelné. Poslouchat kartářku, která přesně popisuje, s jakým mužem či ženou se seznámíte, jak bude probíhat váš vztah nebo kolik budete mít dětí, je pro mnoho lidí velmi příjemné - jednak z toho plyne pocit, že vše je dáno a za nic nenesou zodpovědnost a jednak je tím v člověku podpořen klamný pocit jeho vlastní důležitosti, protože někdo si s ním dal tu práci a ten život mu pěkně nachystal.

      Ale skutečnost je daleko a daleko horší. Člověk je tvor pranepatrný a nicotný a o jeho budoucnost, ať už špatnou nebo dobrou, se nikdo nestará, jeho život jako jednotlivce je pro vývoj celého universa zcela bezvýznamný a jestli se právě ten jeho problém vyřeší tak nebo tak je stejně důležité jako pro vás osud zrníčka písku v parku na cestičce. Podstatný je celek a daleko konkrétnější předpověď je možno dát národu, kontinentu nebo světu, pokud jste pronikli do patřičných souvislostí.

      Jakto, že tedy vycházejí i přesné předpovědi pro jednotlivce? Hned na počátku nám ty neomezené možnosti trošku zkrouhne výchova, prostředí v němž vyrůstáme a podobné radosti. V tomto okamžiku si můžete představit lidský život už spíše jako strom: Kořeny značí minulost, jediný kmen je přítomnost a větve jsou možnosti budoucího vývoje. Už nejsou neomezené, ale je jich mnoho. Pokud dokážete poznat, z jakých kořenů minulosti je utkána jedna jediná přítomnost, lze z toho vyvodit budoucnost. Bohužel zatím stále ještě platí, že člověk jako druh je především lenoch, který jedná stereotypně a nedokáže se poučit ze svých chyb. Proto je zpravidla budoucnost kopií minulosti, přenesenou do jiných podmínek.

      Klasickým věštcům, kartářkám či chiromantkám a dalším tedy vyjde jedna jediná verze budoucnosti, která je obvykle hodně mizerná. Za prvé proto, že člověk jedná pasivně a proti nepříjemnostem se nestaví, ale se sebelítostí jim podléhá a za druhé proto, že kdyby předpovídali svým klientům hezkou budoucnost, tak by tito za nimi nepotřebovali chodit se radit - a peníze jsou peníze, že. Když si to sečtete, dojdete k dost hroznému výsledku: Věštcům vyhovuje, když předpovídají nesmysly a jejich klientům to vyhovuje také. Nemůžeme se proto divit, že tolik lidí se tak rádo topí v pověrách.

      Samotná budoucnost každé osoby je určena třemi faktory: Jednak vyšším - nebo chcete-li Božím - úmyslem, jednak její vlastní vůlí a jednak osudem. Do vyšších záměrů není vidět. Jaký je tento úmysl - není možné zjistit, jen někdy se dá tato skutečnost odvodit z toho, jak daná osoba působí na okolí, ale to skutečně jen velmi vyjímečně v případě lidí, kteří svou existencí ovlivnili viditelně celý svět. Vůli taktéž není vidět - za to, jak se rozhodne, si každý zodpovídá sám. Že v určité situaci vidíte jen omezený počet řešení není důkazem omezenosti lidské vůle, ale důkazem pomalého šablonovitého myšlení. Předpovědět můžete jen osud, tedy kauzalitu příčiny a následku, kdy zodpovídáme za činy dříve vykonané, kdy sami splétáme z malých provázků cestu svého dalšího života. Osud - to je ten předchozí příklad se stromem. Všimněte si dobře. Předpovědět můžete jen jednu třetinu okolností, které utvářejí lidský život - a to ještě nedokonale.

      Věštci jsou spojeni s archetypem, s dávnou úctou lidí, kteří se k nim obraceli jako k šamanům a vědmám. Působení slova věštcova je proto daleko hlubší, než působení slova vašeho kamaráda. Věštecká slova se zavrtávají do hloubi mysli a tam se spojují se starými, zdánlivě spícími silami, jež byly zvyklé na to, že věštec je moudrý a pravdivý člověk, ne na to, že kartářka vedle z ulice tomu zrovna moc nerozumí. Tyto síly, usměrněné slovem věštcovým, začnou tvořit budoucnost dle pokynů, které dostaly. Už jste si někdy všimli, že nejlépe vycházejí dlouhodobé věštby mladým lidem - o sňatku, rozvodu, počtu dětí, nemocech... Schválně - jestli uhodnete, proč tomu tak je.

      Má tedy vůbec smysl učit se věštit? Ale má, nebojte se. Je to moc zajímavá zábava, která za to určitě stojí. Ale také škola hrou - pokud nezačnete sami sebe brát moc vážně. Naučíte se, jaké chyby lidé dělají, a jaké dělat nemáte. Poznáte, co se dá řešit a nad čím nelze přemýšlet. Jako na dlani můžete uvidět aspoň některé své vlastní chyby nebo starosti - a hodně dalšího. Poznáte sami sebe a poznáte lidi. A ještě něco navíc: Napsala jsem vám plno poznatků, názorů i víc nebo méně závažných obecných stanovisek, a vy byste je teď měli sami prožít a ověřit či popřít. Jenom tak pro vás přestanou být teorií, kterou můžete přijmout nebo opakovat a stanou se zkušeností, která bude jen a jen vaše. A potom si teprve můžeme doopravdy popovídat.